Evoluce pluginů - od mainframu až k webovému prohlížeči
Slovo plugin bychom do češtiny přeložili jako počítačový program, který sice nepracuje samostatně, ale rozšiřuje funkci jiného programu. Kdy pluginy vznikly a proč se tak masově rozšířily mezi běžné uživatele?
Mohli bychom se domnívat, že počítače jsou s námi jen poslední čtvrtstoletí, ale opak je pravdou. První mainframy začaly pronikat do komerční sféry před více jak 50 lety. Jednalo se především o velká výpočetní střediska, jejichž výkon a čas byl pronajímán různým subjektům. Tehdejší kapacity a ceny se z dnešního pohledu jeví jako nesmyslné, ale je nutné vzít do úvahy, že se jednalo o naprostý začátek počítačového odvětví.
První plugin v historii
V 70. letech byl uveden na trh model UNIVAC Series 90 s operačním systémem OS/3 a VS/9 (využíván až do 80. let 20. století). Jednalo se o nástupce řady 9000, která byla vyráběná o deset let dříve. V době nástupu na trh byl UNIVAC 90 považován za přímého (a potenciálně lepšího) konkurenta systému IBM 360 a 370 (odvětví ale nakonec ovládla IBM, a to až do dnešních dnů - http://middleware.cz/historie-pocitacu/14-mainframe-nesmrtelny-deda).
Sálové počítače v polovině 70. let nebyly jen jednoúčelová zařízení jako kdysi. Jejich výpočetní výkon se zvyšoval a samotná obsluha podstatně zjednodušovala (ačkoliv se ovládání stále nedá srovnávat s osobními počítači, které přišly na trh o pár let později).
UNIVAC 90 disponoval relativně dobře použitelným textovým editorem. Slovíčko relativně je zde na místě, protože se nejednalo o textový editor, tak jak jej známe dnes (např. MS Office). Textový editor EDT na počítačích UNIVAC byl totiž řádkovým editorem. To znamená, že na první pohled není uživateli zobrazeno žádné uživatelské rozhraní a veškerou práci s textem je nutné vykonat pomocí speciálních příkazů a znaků přímo na obrazovce (podobně jako editor "vi" na Unixových systémech).
EDT nebyl převratnou aplikací. Disponoval ale možností rozšířit svojí funkcionalitu pomocí pluginu, umožňující kompilovat a pouštět programy napsané v jazyku Fortran.
Od 70. let minulého století uplynulo spoustu času. Počítače přestaly být doménou jen odborníků a vědců. Stále více pronikaly do každodenního života. Potřeba systémů náročných na výpočetní výkon klesla. Do popředí zájmu se dostaly zařízení, které toho umí tak akorát, aby dokázaly sloužit při běžné kancelářské práci. Nejedná se jen o hardware, ale především o software. Vyvrcholením této evoluce je webový prohlížeč.
Když webový prohlížeč nestačí
Webový prohlížeč v dnešní době převzal roli platformy, přes kterou probíhá velká část komunikace uživatele s počítačem. Za svojí popularitu vděčí své otevřenosti. Samotná aplikace by koncovému uživateli toho tolik nenabídla, protože koncept zobrazení stránek, resp. souborů na internetu se nezměnil od svých počátků (textové stránky propojené hypertextovými odkazy).
Velmi dlouho dominoval trhu (od konce 90. let do cca 2012), i přes značnou kritiku, prohlížeč Internet Explorer (IE). jeho podíl na trhu byl především způsoben historicky. Po technické i uživatelské stránce nejednalo o špičkový produkt. IE ale představoval v ranných verzích Windows jejich neoddělitelnou součást. Konkurenční aplikace se výrazněji na trhu začaly prosazovat až teprve v posledních letech (vzpomeňme si na regulaci ze strany EU týkající se dominantního postavení Microsoftu na poli webových prohlížečů).
Internet Explorer odbornou veřejnost vždy rozděloval. Nelze mu ovšem upřít jedno prvenství. Od verze 5 (vydaná v roce 1999) nabízí možnost rozšířit svojí funkcionalitu, a to díky doplňkům. Největší konkurence, Mozilla Firefox, tuto možnost nabídla až v roce 2004. Opera se přidala o dalších pět let později a Google Chrome relativně nedávno - v roce 2010.
Jaká byla motivace k tomu, aby webový prohlížeč umožnil instalaci případných rozšíření? Ideálním příkladem je například technologie Flash, která byla velmi populární na přelomu tisíciletí.
Jedná se o multimediální platformu pro tvorbu internetových animací, prezentací a her. Flash byl natolik rozšířený, že se v něm tvořily celé webové stránky. To s sebou přinášelo jak výhody v podobě interaktivních a vizuálně působivých prezentací, tak i nevýhody kvůli neindexovatelnosti takového obsahu vyhledávači, delší načítání webu, nemožnosti tvorby unikátních URL adres, apod.
Flash ale nebyl v základní konfiguraci browseru podporován. Pokud daný browser nedisponoval dodatečnou funkcionalitou či rozšířením, stránka se ve webovém prohlížeči nezobrazila.
Ačkoliv jsou dnes pro tvorbu webových stránek dostupné jiné technologie a od tvorby pomocí Flashe se ustoupilo, poptávka po rozšíření webových prohlížečů je možná větší než dříve.
Add-on a plugin - je zde rozdíl?
Často se stává, že se v případě doplňků pro webové prohlížeče nerozlišuje mezi dvěma základními kategoriemi.
Za prvé se jedná o pluginy (v terminologii webových prohlížečů), což jsou knihovny třetích stran vložené do samotného html kódu (např. mezi tagy <object> ). Ty dokáží ovlivnit jen konkrétní stránku, ale ne chování prohlížeče. Druhou skupinou jsou tzv. add-ony, které umožňují rozšířit funkcionalitu celého prohlížeče.
Může se jednat jak o malé doplňky typu automatického vyplňování formulářů, tak i o robustní aplikace typu Selenium či Firebug, které se používají k testování a vývoji celých webů.
Až na výjimky jsou pluginy dostupné zdarma. Jedná se o tzv. model freemium - základní funkcionalita je zdarma a další upgrade je již placený. V tomto případě se může jednat o služby/produkty dodávané společností, která takový doplněk vytvořila.
Klasickým příkladem je add-on "Send to Kindle" pro Google Chrome. Pokud uživatel disponuje čtečkou Amazon Kindle a zároveň i zákaznickým účtem, může si libovolnou webovou stránku exportovat do speciálního formátu a odeslat do svého zařízení. Stránka (resp. transformovaný soubor) je nahrána v na cloudové úložiště Amazonu, odkud si jej pak uživatel stáhne.
Postupem času se vytvořil vlastní trh doplňků pro webové prohlížeče. Jen v roce 2011 používalo přes 85% uživatelů Firefoxu nějaký z add-onů, což v absolutních číslech bylo více jak 60 milionů lidí každý den. Firmy vnímají jejich potenciál a jako v případě Kindlu, se snaží pomocí těchto malých prográmků vyjít vstříc svým zákazníkům. Dobře si totiž uvědomují, že celkový dojem z produktu či služby závisí i na těch nejmenších detailech.
Odkazy:
https://chrome.google.com/webstore/detail/send-to-kindle-for-google/cgdjpilhipecahhcilnafpblkieebhea
http://www.w3counter.com/trends
https://blog.mozilla.org/addons/2011/06/21/firefox-4-add-on-users/
https://www.netmarketshare.com/browser-market-share.aspx?qprid=2&qpcustomd=0
https://en.wikipedia.org/wiki/Browser_extension
